27. dubna 2015

ilustrační foto

 

    Bez něj si nedokážu představit plnohodnotnou zahradu. Myslím tím "kompost". Můj děda - zapálenej zahrádkář, na kompost nedal dopustit. Jako malej kluk jsem si neuvědomoval jeho skutečný význam, jen jsem na něj občas odhodil ohryzek, který mi zbyl z jablíčka, které jsem si utrhnul z jedné dědovi jabloně. Až postupem času, kdy jsem se stal také majitelem půdy, jsem si začal uvědomovat jeho výhody. Moje zahrada je v tuto chvíli tvořena tak z 90%  travnatým porostem a stromy a zbytek jsou záhony. Tzn. že po posečení mám spousty odpadu, který jak jsem již psal v článku "rajčata (venku)", využiji z části jako mlučovací vrstvu (zelené hnojení). Určitá část ale vždy zbyde, a tu potřebuji zpracovat. Určitý čas jsem posečenou trávu pytloval a odvážel na blízkou skládu, ale to mě předstalo bavit a uvědomil jsem si, že jsou jiné, mě příjemné možnosti. 

 

    Na zahradě, pokud pěstujete, není jen zbytkový odpad po trávě, ale také po plevelu, po zbytcích toho, co si vypěstujete, také větve z prořezaných stromů, a vzhledem k tomu, že rád ulevuji přírodě, tak také zbytky z ovoce a zeleniny. Nerad tyto zbytky vyhazuji do odpadkového koše (následně popelnice) a když vím, že na zahrádce to příroda dokonale zpracuje, proč bych zbytečně přidával na skládky další hmotu. Toho materiálu je skutečně hodně a dle mého nejvhodnějším ale i trošku pracnějším řešením je kompost.

 

    To je samozřejmě na každém - těch variant je spousty. Když jsem začínal, zjistil jsem si nej možnosti, které vyhovovali přímo mně a podle toho jsem se do toho pustil. Ze zbylých prken, které jsem měl ve sklepě jsem ztlouknul ohradu do čtverce. Protože kompost má být vzdušný, všechny prkna jsem ještě provrtal vrtačkou s větším průměrem vrtáku. Soused má třeba kompost z palet, které získal od nějakého známého zadarmo. Sousedka z druhé strany má také z prken plus navíc zakoupila ten klasický kompostér (urychlovač) - ten nemám vyzkoušený. 

 

    Kompost by měl být někde ve stínu, nejlépe v rohu (aby nepřekážel a aby zahrada vypadala hezky), a neměl by úplně vyschnout. Ale popravdě, já ho nijak nezalévám a nemám pocit, že by kompost nějak trpěl. Kompost naplňuji v průběhu zahradnické sezóny od února do října a na konci sezóny jej vždy zakryju hlínou, aby vrchní část pracovala.

 

    Stačí se o kompost dostatečně starat a dávat mu to, co minimálně potřebuje a vždy další rok po sezóně je připraven, dát mi velice pěknou humusovou hlínu, která je krásně hrudkovitá - vytvoří se Vám takové cucky (hrudky) - to poznáte. Ale zpátky k tomu udržování kompostu.

 

    Když jsem hledal na internetu a v knihách informace, jaký by měl mít kompost složení, našel jsem spousty zbytečně složitých článků. Trošku to zjednoduším, protože si dle výsledků mého kompostu myslím, že bychom z toho neměli dělat vědu. Kompost by neměl být složen pouze z plevele a z trávy, je potřeba do něj dávat i jiné složky. Správné složení, kteřé se snažím přibližně dodržovat je - zelený odpad (4) : hlína (2) méně hnědého (1) a na to znovu hlína (2), čímž to uzavřu a tak pokračuji cyklicky dále. Ten poměr, je pouze můj odhad. 

 

    Ve chvíli, kdy vyplevelíte záhon, dejte plevel s hlínou do kompostu a vždy to trošku prosypte hlínou (to je z toho důvodu, aby ten plevel byl zakrytý, aby se uvnitř držela vláha a aby do kompostu byli také lákáni živočiši. Každá ta barva, ať hnědá/černá, zelená a hnědá má svoje důležité opodstatnění. Zelená je odpad (plevel) a hnědá může být například malé větívky z keřů nebo ze stromů (když jste prořezávali). Ideální je větvičky nadrtit a do kompostu nasypat - čím jemnější složení - tím se kompost rychleji zpracuje. No a to je všechno. Nebudu tady psát o tom, jaké zde probíhají procesy a k čemu slouží hnědá. To je možné najít mnohem sofistikovaněji na mnoha webových portálech zahradnictví. Já razím teorii jednoduchosti a tu Vám chci také předávat. 

 

    Také se mnohdy píše o tom, že by se měl kompost přehazovat. Nikdy jsem to nedělal a kompost mi i přesto dává velmi pěkný humus s dobrými výsledky. Možná důležitá informace, pokud do kompostu vkládám větší množství čehokoliv - ať už trávy nebo plevele, vždy to dostatečně promíchám s hlínou, aby to bylo trošku od sebe oddělené a aby se mi tam nevytvářeli plísně. Ale jinak není potřeba z mé zkušenosti přehazovat.

 

    Otázka, zda používám urychlovače či nějaké podpůrné přípravky, které zkracují celý proces, je pro mě bezpředmětná. Nepoužívám. Nepotřebuji. Za 1 rok plevelení, sekání trávy a dobrého zpracování kompostu se mi vytvoří opravdu výrazné množství humusu, který jsem rád, že zpracuji. Není nutné, aby kompost pracoval rychleji a upřímně řečeno, mám rád přírodu a její procesy a nepotřebuji tyto zákonitosti nijak urychlovat. Mám rád přirozený vývoj a snažím se, kde to jde, nechat to na přírodě. 

 

    Opět nebudu zde vypisovat vše, ale co mě napadá a sám jsem netušil, že tam mohu hodit papírové sáčky z čaje, uhlí z grilování, jakékoliv zbytky z ovoce a zeleniny (to je jasné). Co tam ale nepatří jsou kořeny jak ze stromů, tak z nějakých větších plevelů či keřů. To vždy házím na ohniště a až to pěkně uschne, tak pálím. Co do kompostu nedávám jsou listy ze stromů, někde jsem četl, že v listech se dokážou skrývat nějaké houby či plísně, které v kompostu přetrvají, ale nejsem si tím 100% jist. Listy prostě jednou 2x na podzim shrnu, napytluji a odvezu na skládku, kde mají přímo na zelené zbytky kontejner - a já jsem spokojený, že si tím nezaneřádím kompost - je to velké množství.

 

    Zase v tom můžeme hledat velkou vědu a můžete se všude možně dočíst přesné gramáže, ale jednoduše. Na zrytých záhonech si odvezu z prostředka záhonu určité množství zeminy, kterou si umístím vedle kompostu a budu ji používat v průběhu sezóny na promíchávání s plevelem a odpady zahrady. Do vzniklého koryta na záhonech rozvezu krásně zpracovaný kompost (humus) a lehce zapracuji po celé ploše záhonu. Třeba cukety (tykve) humus milují, k rajčatům dám také více, ale jinak dávám všude na stejno. Každý má ale různé potřeby a záleží na každém, zda chce rozvážku humusu či hnojení obecně dělat sofistikovaněji, či nikoliv. Určitě tím můžete ovlivnit produkci. 

 

    V mých podmínkách, když svítí sluníčko a rostlinky netrpí nedostatkem vláhy, takto rozvezený humus, bohatě stačí pro slušnou úrodu. Sofistikovaněji bych začal řešit hnojení či ostatní podmínky až ve chvíli, kdy by produkce něčeho byla z mého pohledu nedostatečná a nebo bych byl spokojený, ale chtěl bych ji zvýšit. Třeba tento rok jsem vyzkoušel "zelené hnojení", tj. zasel jsem na záhon pro svá rajčátka předpolodinu "řeřichu", která se údajně skvěle doplňuje s touto zeleninou. 

 

    Tak snad je to tak nějak všechno, o čem jsem se chtěl zmínit a nezbývá než popřát Vám dobré kompostování a ještě lepší úrodu!